Zdeněk Urbánek

Zdeněk Urbánek (1917–2008), prozaik, esejista a překladatel anglické a americké literatury.
Photo © Mariana R. Cook
Další informace najdete na www.zdenekurbanek.cz
Viz též informace o Urbánkových překladech Shakespeara
Jiří Dienstbier: Urbánek při průšvihu nikdy nechyběl. In: Mladá fronta Dnes, 24. 6. 2008.
Jméno Zdeněk Urbánek jsem poprvé zaznamenal před šedesáti lety. Po únoru 1948 posílali fanatici víry ve zpívající zítřky do stoupy také knihy, které ještě nestačily dorazit z tiskáren na knihkupecké pulty. Táta byl povoláním primář interny kladenské nemocnice, ale také knihomol s dvaceti tisíci knih v domácí knihovně a čestný ředitel městské knihovny.
Dělníci ve spalovně s mimořádnou odvahou pár knížek pro něho zachránili.
Šedá eminence od Aldouse Huxleyho patří už více než půl století k několika desítkám nejoblíbenějších kousků mé vlastní knihovny.
V tiráži jsem se dočetl, že knihu přeložil Zdeněk Urbánek. Měl jsem také jeho knížku o expedici do Arktidy, ale pak se mi jeho jméno nadlouho ztratilo.
Po letech mi psal s ironií, kterou si vždy zachoval: „... nedokážu chybět při žádném průšvihu.“ V únorových dnech 1948 jako redaktor deníku Národní osvobození napsal zprávu, že ministr Václav Majer chtěl v rozhlase sdělit stanovisko sociálních demokratů k vládní krizi a „neidentifikované osoby jeho žádost zamítly a daly ho dalšími neidentifikovanými osobami z budovy rozhlasu vyvést“.
Tiskárna, rychle přebarvení bývalí stříbrňáci, to odmítla vytisknout.
Po několikahodinovém jednání předseda odborů neústupnému redaktorovi Urbánkovi odpověděl na otázku, ve jménu čeho že to chtějí stávkovat: „Ve jménu našeho příštího živobytí, blbče.“
Po letech mi Zdeněk Urbánek napsal: „Ty jsi, Jirko, zažil šťastnou dobu, myslím rok '68, kdy bylo o čem mluvit, smělo se a nebylo si třeba vymýšlet. Bylo to skvělé a přirozené.“ Volil své postoje vždy bez ohledu na příští živobytí. Na konci války schoval u sebe dvě Židovky, které uprchly z pochodu smrti. Jedna se stala jeho ženou, druhá manželkou Josefa Hiršala.
V padesátých letech překládal anglickou a americkou literaturu, mimo jiné Shakespearova dramata. V šedesátých letech rozšiřující se svobody se vracel ze soukromí. Ke stovkám průlomů cenzury patřilo i uvedení jeho překladu Hamleta s Radovanem Lukavským v hlavní roli v Národním divadle.
Po potlačení pražského jara se samozřejmě podílel na šíření samizdatové literatury. Podepsal Chartu 77. Podpisy se shromažďovaly v jeho bytě. Dopadla ho s Václavem Havlem a Pavlem Landovským Státní bezpečnost, když je chtěli spolu s prohlášením Charty dovézt do Federálního shromáždění. Po listopadu se stal načas rektorem Akademie múzických umění. Do pozdního věku pak sepisoval svědectví o dobách, v nichž jeho život odrážel dramata, vzestupy a pády české společnosti, politiky a kultury.
Jeho střešovický byt byl jedním z míst, kde se přirozeně setkávali jeho četní přátelé. Ač už byl v sedmdesátých a osmdesátých letech doyenem pražské společnosti, byl kamarádem všech bez ohledu na jejich věk. Při pražské povodni jsem ho vezl na pohřeb přítele Jiřího Koláře. Z Hlávkova mostu jsme zahlédli řeku, ve kterou se změnila Sokolovská ulice. „Odteče to stejně jako stoky, ve kterých nás chtěli utopit,“ řekl.
I když byl dlouho nemocen, zvládal své choroby s humorem George Bernarda Shawa, který věděl, že „stáří je velmi nepříjemná věc, ale jediný způsob, jak se dožít vysokého věku“. Stejně jako on se ho dožil. Před více než rokem, při devětaosmdesátých narozeninách, si znovu po dvou desetiletích zapálil cigaretu a jako dary si přál pouze lahve irské whisky.
Připravoval se na konec v dobré náladě, s klidným vědomím, že vždy jednal podle svého přesvědčení bez ohledu na to, jakým suknem bylo město právě potaženo. Tento jeho odkaz, stejně jako jeho intelektuální a mravní úroveň, je pro každého z nás měřítkem vlastního úsilí, tolik potřebného v dnešní době rozviklaných hodnot.
Photo © Mariana R. Cook
Další informace najdete na www.zdenekurbanek.cz
Viz též informace o Urbánkových překladech Shakespeara
Jiří Dienstbier: Urbánek při průšvihu nikdy nechyběl. In: Mladá fronta Dnes, 24. 6. 2008.
Jméno Zdeněk Urbánek jsem poprvé zaznamenal před šedesáti lety. Po únoru 1948 posílali fanatici víry ve zpívající zítřky do stoupy také knihy, které ještě nestačily dorazit z tiskáren na knihkupecké pulty. Táta byl povoláním primář interny kladenské nemocnice, ale také knihomol s dvaceti tisíci knih v domácí knihovně a čestný ředitel městské knihovny.
Dělníci ve spalovně s mimořádnou odvahou pár knížek pro něho zachránili.
Šedá eminence od Aldouse Huxleyho patří už více než půl století k několika desítkám nejoblíbenějších kousků mé vlastní knihovny.
V tiráži jsem se dočetl, že knihu přeložil Zdeněk Urbánek. Měl jsem také jeho knížku o expedici do Arktidy, ale pak se mi jeho jméno nadlouho ztratilo.
Po letech mi psal s ironií, kterou si vždy zachoval: „... nedokážu chybět při žádném průšvihu.“ V únorových dnech 1948 jako redaktor deníku Národní osvobození napsal zprávu, že ministr Václav Majer chtěl v rozhlase sdělit stanovisko sociálních demokratů k vládní krizi a „neidentifikované osoby jeho žádost zamítly a daly ho dalšími neidentifikovanými osobami z budovy rozhlasu vyvést“.
Tiskárna, rychle přebarvení bývalí stříbrňáci, to odmítla vytisknout.
Po několikahodinovém jednání předseda odborů neústupnému redaktorovi Urbánkovi odpověděl na otázku, ve jménu čeho že to chtějí stávkovat: „Ve jménu našeho příštího živobytí, blbče.“
Po letech mi Zdeněk Urbánek napsal: „Ty jsi, Jirko, zažil šťastnou dobu, myslím rok '68, kdy bylo o čem mluvit, smělo se a nebylo si třeba vymýšlet. Bylo to skvělé a přirozené.“ Volil své postoje vždy bez ohledu na příští živobytí. Na konci války schoval u sebe dvě Židovky, které uprchly z pochodu smrti. Jedna se stala jeho ženou, druhá manželkou Josefa Hiršala.
V padesátých letech překládal anglickou a americkou literaturu, mimo jiné Shakespearova dramata. V šedesátých letech rozšiřující se svobody se vracel ze soukromí. Ke stovkám průlomů cenzury patřilo i uvedení jeho překladu Hamleta s Radovanem Lukavským v hlavní roli v Národním divadle.
Po potlačení pražského jara se samozřejmě podílel na šíření samizdatové literatury. Podepsal Chartu 77. Podpisy se shromažďovaly v jeho bytě. Dopadla ho s Václavem Havlem a Pavlem Landovským Státní bezpečnost, když je chtěli spolu s prohlášením Charty dovézt do Federálního shromáždění. Po listopadu se stal načas rektorem Akademie múzických umění. Do pozdního věku pak sepisoval svědectví o dobách, v nichž jeho život odrážel dramata, vzestupy a pády české společnosti, politiky a kultury.
Jeho střešovický byt byl jedním z míst, kde se přirozeně setkávali jeho četní přátelé. Ač už byl v sedmdesátých a osmdesátých letech doyenem pražské společnosti, byl kamarádem všech bez ohledu na jejich věk. Při pražské povodni jsem ho vezl na pohřeb přítele Jiřího Koláře. Z Hlávkova mostu jsme zahlédli řeku, ve kterou se změnila Sokolovská ulice. „Odteče to stejně jako stoky, ve kterých nás chtěli utopit,“ řekl.
I když byl dlouho nemocen, zvládal své choroby s humorem George Bernarda Shawa, který věděl, že „stáří je velmi nepříjemná věc, ale jediný způsob, jak se dožít vysokého věku“. Stejně jako on se ho dožil. Před více než rokem, při devětaosmdesátých narozeninách, si znovu po dvou desetiletích zapálil cigaretu a jako dary si přál pouze lahve irské whisky.
Připravoval se na konec v dobré náladě, s klidným vědomím, že vždy jednal podle svého přesvědčení bez ohledu na to, jakým suknem bylo město právě potaženo. Tento jeho odkaz, stejně jako jeho intelektuální a mravní úroveň, je pro každého z nás měřítkem vlastního úsilí, tolik potřebného v dnešní době rozviklaných hodnot.
Vnuk Zdeňka Urbánka David Dušek připravil na počest dědečkových nedožitých stých narozenin výstavu ZU100
Stránky z deníků
Ediční řada: Paměti
374 s., vázaná s přebalem
Deníkové záznamy z období od ledna 1986 do září 1999.
Revolver Revue připomíná Zdeňka Urbánka
jeho vzpomínkou na Jana Lopatku
napsanou pro RR 1994
Stvořitelé světa pokračují
216 s., brožovaná s přebalem
Vzpomínkové prózy, s autorovou Úvodní poznámkou.
Stvořitelé světa, díl třetí
168 s., brožovaná s přebalem
Vzpomínkové prózy, s autorovou Úvodní poznámkou.
12. června 2023 uplyne 15 let od smrti Zdeňka Urbánka
Stvořitelé světa, Stvořitelé světa pokračují, Stvořitelé světa...
3 svazky, brožované s přebalem
Stvořitelé světa, Stvořitelé světa pokračují, Stvořitelé světa, díl třetí.
Doporučená cena 444 Kč -20 %
355 Kč
OBJEDNAT
Videozáznam z večera
„Unesený Západ
Milana Kundery,
v českém překladu
Anny Kareninové“,
který se konal 19. června 2023 ve Francouzském institutu v Praze


-
Autoři
- Amette Jacques-Pierre
- Augé Marc
- Bednářová Jitka
- Bez autora
- Bláha Inocenc Arnošt
- Blatný Ivan
- Céline Louis Ferdinand
- Černý Václav
- Červenka Miroslav
- Červenková Jana
- Doležal Miloš
- Dostál Vladimír V.
- Drašnar Jiří
- Duby Georges
- Durych Jaroslav
- Duteurtre Benoît
- Feierabend Ladislav Karel
- Finkielkraut Alain
- Firt Julius
- Fischl Viktor
- Forman Miloš
- Furet François
- Gan Pavel
- Gibault François
- Goepfertová Gertruda
- Grass Günter
- Gruša Jiří
- Halasová Dagmar
- Havel Václav
- Havlíček-Borovský Karel
- Hiršal Josef
- Hořanský Pavel
- Chamoiseau Patrick
- Chochola Václav
- Chvatík Květoslav
- Janouch František
- Jaffé Aniela
- Jeřábek Čestmír
- Jung Carl Gustav
- Jungmann Milan
- Kabeš Petr
- Kadlečík Ivan
- Kalista Zdeněk
- Kepel Gilles
- Klíma Ivan
- Kolár Jaroslav
- Kolář Jiří
- Konůpek Michael
- Kotrlá Iva
- Kovtun Jiří
- Kriseová Eda
- Kundera Ludvík
- Kundera Milan
- Lévi-Strauss Claude
- Listopad František
- Locke John
- Lomnický z Budče Šimon
- Lustig Arnošt
- Machonin Sergej
- Mandelštamová Naděžda
- Manni Giovanni Battista
- Mendel Miloš
- Mlejnek Josef
- Morin Edgar
- Nápravník Milan
- Nor A. C.
- Novák Jan
- Oliverius Jaroslav
- Oslzlý Petr
- Pavlíček František
- Pecka Dominik
- Pecka Karel
- Pešat Zdeněk
- Pešta Pavel
- Petrová Eva
- Ponická Hana
- Pospíšil Rostislav
- Pound Ezra
- Preisner Rio
- Richterová Sylvie
- Ripka Hubert
- Romportlová Ludmila
- Rotrekl Zdeněk
- Salivarová Zdena
- Schulze Reinhard
- Scruton Roger
- Sekotová Jaromíra
- Shakespeare William
- Stankiewicz W. J.
- Suchomel Milan
- Šafařík Josef
- Švanda Pavel
- Topol Jáchym
- Trefulka Jan
- Uhde Milan
- Urbánek Zdeněk
- Vaculík Ludvík
- Vašica Josef
- Vladislav Jan
- Vodňanský z Uračova Nathanaél
- Vokolek Vladimír
- Vosáhlo Petr M.
- Vyskočil Albert
- Werner Karel
- Westonia Alžběta Johanna
- Weyr František
- Wulffen Barbara von
- Zábrana Jan
- Ediční řady
- Překladatelé
- Rok vydání
- Témata, žánry...
- Typografie