František Weyr

František Weyr (1879–1951)
Právník, právní filosof, státovědec a statistik František Weyr se narodil 25. dubna 1879 ve Vídni v rodině českého matematika Emila Weyra. Po úmrtí Weyrova otce se matka provdala za Jaroslava Sobičku a roku 1898 se rodina přestěhovala z Vídně do Prahy. Tam Weyr dokončil gymnasijní studia a roku 1899 se zapsal na Právnické fakultě české University Karlo-Ferdinandovy. Po skončení studií nastoupil v prosinci 1903 jako konceptní praktikant u dolnorakouského místodržitelství. V rakouské státní službě působil až do roku 1909, kdy byl jmenován soukromým docentem na pražské české universitě, opět přesídlil do Prahy a nastoupil jako koncipista v Zemské statistické kanceláři. Roku 1912 se oženil se slečnou Helenou Markesovou a téhož roku byl na návrh svého pozdějšího přítele Karla Engliše jmenován mimořádným profesorem na brněnské technice. V letech 1918–1920 byl členem revolučního Národního shromáždění. V roce 1919 stál při založení Masarykovy university v Brně a byl zvolen prvním děkanem její Právnické fakulty; na ní pak působil až do roku 1948 jako řádný profesor ústavního práva a stal se zakladatelskou osobností tzv. normativní školy právní. Ve studijním roce 1923/24 byl rektorem Masarykovy university. Publikoval na třicet knižních děl a nepřeberné množství článků, v letech 1913–1938 byl pravidelným přispěvatelem Lidových novin. Redigoval Časopis pro právní a státní vědu, s kolegou Englišem vydával Sbírku spisů právnických a národohospodářských, s přítelem Hansem Kelsenem založil mezinárodní vědecký časopis Revue internationale de la théorie du droit, byl spoluvydavatelem několikasvazkového Slovníku veřejného práva československého. Po deset let (1919—1929) stál v čele Státního úřadu statistického, účastnil se mnoha mezinárodních kongresů, byl členem správních rad několika akciových společností, předsedou Svazu spolků pro ochranu zvířat, aktivním organisátorem brněnského divadelního a hudebního života. Po desetiletí pěstoval s přáteli komorní hudbu v domácím kvartetu, přátelil se se členy Českého kvarteta. Druhou světovou válku prožil v Praze a tam začal psát své Paměti. V dubnu 1947 byli Weyr a Engliš jmenováni čestnými doktory Masarykovy university. Po únorovém puči roku 1948 byl Weyr spolu s dalšími kolegy vyhozen z Právnické fakulty. Tehdy začal psát třetí díl svých Pamětí. Zemřel v Brně 29. června 1951, aniž práci dokončil.
Právník, právní filosof, státovědec a statistik František Weyr se narodil 25. dubna 1879 ve Vídni v rodině českého matematika Emila Weyra. Po úmrtí Weyrova otce se matka provdala za Jaroslava Sobičku a roku 1898 se rodina přestěhovala z Vídně do Prahy. Tam Weyr dokončil gymnasijní studia a roku 1899 se zapsal na Právnické fakultě české University Karlo-Ferdinandovy. Po skončení studií nastoupil v prosinci 1903 jako konceptní praktikant u dolnorakouského místodržitelství. V rakouské státní službě působil až do roku 1909, kdy byl jmenován soukromým docentem na pražské české universitě, opět přesídlil do Prahy a nastoupil jako koncipista v Zemské statistické kanceláři. Roku 1912 se oženil se slečnou Helenou Markesovou a téhož roku byl na návrh svého pozdějšího přítele Karla Engliše jmenován mimořádným profesorem na brněnské technice. V letech 1918–1920 byl členem revolučního Národního shromáždění. V roce 1919 stál při založení Masarykovy university v Brně a byl zvolen prvním děkanem její Právnické fakulty; na ní pak působil až do roku 1948 jako řádný profesor ústavního práva a stal se zakladatelskou osobností tzv. normativní školy právní. Ve studijním roce 1923/24 byl rektorem Masarykovy university. Publikoval na třicet knižních děl a nepřeberné množství článků, v letech 1913–1938 byl pravidelným přispěvatelem Lidových novin. Redigoval Časopis pro právní a státní vědu, s kolegou Englišem vydával Sbírku spisů právnických a národohospodářských, s přítelem Hansem Kelsenem založil mezinárodní vědecký časopis Revue internationale de la théorie du droit, byl spoluvydavatelem několikasvazkového Slovníku veřejného práva československého. Po deset let (1919—1929) stál v čele Státního úřadu statistického, účastnil se mnoha mezinárodních kongresů, byl členem správních rad několika akciových společností, předsedou Svazu spolků pro ochranu zvířat, aktivním organisátorem brněnského divadelního a hudebního života. Po desetiletí pěstoval s přáteli komorní hudbu v domácím kvartetu, přátelil se se členy Českého kvarteta. Druhou světovou válku prožil v Praze a tam začal psát své Paměti. V dubnu 1947 byli Weyr a Engliš jmenováni čestnými doktory Masarykovy university. Po únorovém puči roku 1948 byl Weyr spolu s dalšími kolegy vyhozen z Právnické fakulty. Tehdy začal psát třetí díl svých Pamětí. Zemřel v Brně 29. června 1951, aniž práci dokončil.
Paměti 1
Za Rakouska (1879–1918)
Ediční řada: Paměti
488 s., vázaná s přebalem
První svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951).
Paměti 1, 2, 3
Ediční řada: Paměti
3 svazky, vázané s přebalem
Paměti 1. Za Rakouska (1879–1918); Paměti 2. Za republiky (1918–1938); Paměti 3. Za okupace a po ní (1939–1951).
Doporučená cena 966 Kč -25 %
725 Kč
OBJEDNAT
Paměti 2
Za republiky (1918–1938)
Ediční řada: Paměti
520 s., vázaná s přebalem
Druhý svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951).
Paměti 3
Za okupace a po ní (1939–1951)
Ediční řada: Paměti
232 s., vázaná s přebalem
Poslední svazek třídílných Pamětí profesora práv a prvního děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity Františka Weyra (1879–1951).

-
Autoři
- Amette Jacques-Pierre
- Augé Marc
- Bednářová Jitka
- Bez autora
- Bláha Inocenc Arnošt
- Blatný Ivan
- Céline Louis Ferdinand
- Černý Václav
- Červenka Miroslav
- Červenková Jana
- Doležal Miloš
- Dostál Vladimír V.
- Drašnar Jiří
- Duby Georges
- Durych Jaroslav
- Duteurtre Benoît
- Feierabend Ladislav Karel
- Finkielkraut Alain
- Firt Julius
- Fischl Viktor
- Forman Miloš
- Furet François
- Gan Pavel
- Gibault François
- Goepfertová Gertruda
- Grass Günter
- Gruša Jiří
- Halasová Dagmar
- Havel Václav
- Havlíček-Borovský Karel
- Hiršal Josef
- Hořanský Pavel
- Chamoiseau Patrick
- Chochola Václav
- Chvatík Květoslav
- Jaffé Aniela
- Janouch František
- Jeřábek Čestmír
- Jung Carl Gustav
- Jungmann Milan
- Kabeš Petr
- Kadlečík Ivan
- Kalista Zdeněk
- Kepel Gilles
- Klíma Ivan
- Kolár Jaroslav
- Kolář Jiří
- Konůpek Michael
- Kotrlá Iva
- Kovtun Jiří
- Kriseová Eda
- Kundera Ludvík
- Kundera Milan
- Lévi-Strauss Claude
- Listopad František
- Locke John
- Lomnický z Budče Šimon
- Lustig Arnošt
- Machonin Sergej
- Mandelštamová Naděžda
- Manni Giovanni Battista
- Mendel Miloš
- Mlejnek Josef
- Morin Edgar
- Nápravník Milan
- Nor A. C.
- Novák Jan
- Oliverius Jaroslav
- Oslzlý Petr
- Pavlíček František
- Pecka Dominik
- Pecka Karel
- Pešat Zdeněk
- Pešta Pavel
- Petrová Eva
- Ponická Hana
- Pospíšil Rostislav
- Pound Ezra
- Preisner Rio
- Richterová Sylvie
- Ripka Hubert
- Romportlová Ludmila
- Rotrekl Zdeněk
- Salivarová Zdena
- Schulze Reinhard
- Scruton Roger
- Sekotová Jaromíra
- Shakespeare William
- Stankiewicz W. J.
- Suchomel Milan
- Šafařík Josef
- Švanda Pavel
- Topol Jáchym
- Trefulka Jan
- Uhde Milan
- Urbánek Zdeněk
- Vaculík Ludvík
- Vašica Josef
- Vladislav Jan
- Vodňanský z Uračova Nathanaél
- Vokolek Vladimír
- Vosáhlo Petr M.
- Vyskočil Albert
- Werner Karel
- Westonia Alžběta Johanna
- Weyr František
- Wulffen Barbara von
- Zábrana Jan
- Ediční řady
- Překladatelé
- Rok vydání
- Témata, žánry...
- Typografie