
Širé pole
"Hrdinou" románu Širé pole je bývalý socialistický "osvětář" Theo Wuttke, neúspěšný spisovatel, který se prokličkovával komunistickou totalitou tak, že přednášel "dělnické třídě" o spisovateli z minulého století Theodoru Fontanovi - a ztotožnil se s ním do té míry, že mu kolegové říkali Fonty. Když ho Státní bezpečnost nutila k spolupráci, ve své uhýbavosti před jakýmkoliv jednoznačným "ano-ne" svolil, a psal zprávy o situaci v kultuře, které podle jeho mínění nikomu neškodily. Přichází zhroucení NDR, pro komunistický svět jakýsi Poslední soud, jehož se Wuttke nejen pouze pro sebe nemohl dočkat, kterého se však pouze pro sebe zároveň úzkostně obával. Jaké bude pro něj účtování? Tento Grassův text vzbudil rozruch v Německu i v Evropě.
Související knihy
lokální umrtvení
Román
Zápletka románu, odehrávajícího se převážně v roce 1967, spočívá na typicky grassovském groteskně-drastickém nápadu: gymnazista Scherbaum chce před berlínským hotelem Kempinski veřejně upálit svého jezevčíka, aby šokoval a vyburcoval saturovanou konzumní společnost...
O konečnosti
Poslední kniha, kterou Günter Grass dopsal a sám ještě připravil do tisku, vyšla několik měsíců po jeho smrti († 13. dubna 2015) a je vskutku důstojným „kšaftem“ — loučením se světem, s literaturou, a především se životem.
Román Platejs v pořadu České televize U zavěšené knihy 18. 11. 2015
Platejs
Román
Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román Platejs, vydaný roku 1977, na „gdaňskou trilogii“ z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky).
6. října 2022 vyšel třináctý svazek ve Spisech Güntera Grasse
Setkání v Telgte
Povídka
Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský. Námětem je fiktivní setkání sedmnácti německých barokních básníků a spisovatelů, kteří jsou představeni skutečnými jmény i díly, ale jež autor vybavil ze své fantazie povahovými rysy, názory a způsoby jednání a dotvořil je do plných, svérázných literárních postav.
Jako rak
Novela
V novele Jako rak oživil Grass tragédii, k níž došlo jedné mrazivé lednové noci roku 1945. Sovětská ponorka tehdy v Baltském moři potopila loď Wilhelm Gustloff, na níž před sovětskou armádou prchaly tisíce německých civilistů.
Kočka a myš
Novela
Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963).
V roce 1967 podle této knihy natočil režisér Hansjürgen Pohland stejnojmenný film.
Mé století
Sto příběhů, ke každému roku uplynulého století jeden.
Plechový bubínek
Román Plechový bubínek z roku 1959, kterým se Grass proslavil po celém světě, byl přeložen do mnoha jazyků a také zfilmován.
Při loupání cibule
Grassova autobiografie revokuje — na hranici autentického dokumentu a fikce — skutečné události, jež známe z jeho uměleckých textů, především z „gdaňské trilogie“. Poutavé vyprávění s výraznými postavami, pointovanými příběhy, psané grassovsky hravým stylem, je vážným, upřímným svědectvím o době a společnosti, v níž autor žil.
Příběhy z temné komory
Kniha částečně navazuje na předchozí autobiografii Při loupání cibule. Je stylizována jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem – slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina.
Psí roky
Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963).
Žabí lamento
Satirická próza Žabí lamento o Německo-polské hřbitovní společnosti se odehrává na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Videozáznam z večera
„Unesený Západ
Milana Kundery,
v českém překladu
Anny Kareninové“,
který se konal 19. června 2023 ve Francouzském institutu v Praze

