02-Dolezal.jpg

Miloš Doležal se narodil 1. 7. 1970 v Háji u Ledče nad Sázavou, je redaktorem Českého rozhlasu - Vltava. Vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze (1992), pracoval jako redaktor Perspektiv, asistent dramaturga Karla Krause v Divadle za branou II, hlídač azylového domu a plakátovač. Pravidelně spolupracuje s Lidovými novinami, Kontexty, Souvislostmi, Perspektivami aj. Básně a fejetony publikuje v polských literárních revuích. Je autorem řady rozhlasových dokumentů z období druhé světové války a komunistických represí 50. let, literárních pořadů, portrétů a cestopisných cyklů. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí (na cyklech Heydrich - konečné řešení a Neznámí hrdinové). Vydal básnickou sbírku Podivice (Arca JiMfa, 1995; druhé, rozšířené vydání Atlantis, 1997), bibliofilsky soubor básní Kamení (Martin Dyrink, 1996), básnické sbírky Obec (Atlantis, 1996; polsky v nakladatelství Czarne, 2004; výbor v řeckém sborníku Bilieto, 2002), Les (Atlantis, 1998), Čas dýmu (Atlantis, 2003; výbor Zápisky z nemoci francouzsky v nakladatelství Fissile, 2014; výbor Tady a tam francouzsky v nakladatelství Fissile, 2014), básnický deník z italských cest Sansepolcro (Arbor vitae, 2004) a knihu fejetonů České feferony (Atlantis, 2000). Básnický oddíl Z přelomů vydal pod stejnojmenným názvem ve své bibliofilské edici Luboš Drtina (2002). Připravil vzpomínkové knihy Antonín Bradna - Zaradoval jsem se (Karmelitánské nakladatelství, 2002), Jiří Louda - Svým dějinám neutečeme (Radioservis, 2010) a Josef Svoboda - Tři inkarnace (Radioservis, 2011). Připravil knihy rozhovorů s vězni nacistických a komunistických kriminálů Cesty Božím (ne)časem (Karmelitánské nakladatelství, 2003), Prosil jsem a přiletěla moucha (Karmelitánské nakladatelství, 2004), Proti zlému krompáč a lopata (Karmelitánské nakladatelství, 2006) a Chtěl jsem být blanickým rytířem (CDK, 2010). Vydal knihy čár, rad, zaříkání a zkazek z krabatiny Režná bába (Thyrsus, 2007), Bodla stínu do hrudního koše (Thyrsus, 2009) a Černé svině křen (Luboš Drtina, 2011). Napsal životopisnou fresku o číhošťském mučedníku komunismu P. Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (Nová tiskárna Pelhřimov, 2012) a edičně spolupřipravil svazky Jan Franz - Eseje, kritiky, dopisy (Triáda, 2006) a Směju se a sténám - korespondence básníků Vladimíra Holana a Stanislava Zedníčka (Pulchra, 2012). Člen Podšafranického nezávislého divadla, pro které napsal hru Zátopa (2010). Žije v Praze a na Vysočině (Horní Paseky u Humpolce).