
Pavel Gan
Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů...
Román - koláž s kresbami Josefa Lady a dobovými fotografiemi
Román-koláž Osudy humoristy Jaroslava Haška skládá příběh z korespondence a dokumentů, skutečných i fabulovaných, z motivů některých Haškových povídek a historek z Osudů dobrého vojáka Švejka, z dobových fotografií a kreseb Josefa Lady.
Pavel Gan zachytil Haškův život od "zasáhnutí pacifisty Haška do světové války" v červnu 1914 a pobytu ve vojenském špitále v Českých Budějovicích, přes tragikomická dobrodružství v mnohonárodnostním revolučním Rusku, kde se svět politických intrik a vojenských bitev střetá s lidovými svátky a zvyky, s účinnými kouzly a čarováním. Příběh pokračuje Haškovým návratem do Prahy a "dívčí válkou" mezi jeho českou manželkou Jarmilou Mayerovou a mladinkou ruskou ženou Šurou. Vyprávění končí Haškovou smrtí v domku na Lipnici 3. ledna 1923 a spiritistickou seancí u jeho hrobu. Tehdy se však slavné pražské věštkyni nepodařilo přičarovat z onoho světa jediné Haškovo slovo. "Naštěstí pro mě," píše Pavel Gan, "učně čarodějů a čarodějnic, který se díky beletrizaci mohl vydat po stopách Haškových dobrodružství z Prahy až na druhý konec Eurasie..."

Pavel Gan, literární vědec a prozaik, se narodil 8. 3. 1933 v Českém Těšíně. Druhou světovou válku prožil s rodiči ve Lvově. Po maturitě v Českém Těšíně studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity bohemistiku, rusistiku a literární vědu, zde promoval 1957 tématem Óndra Łysohorsky — básník. Byl středoškolským profesorem v Českém Těšíně a Ostravě, 1961–1962 redaktorem Čs. rozhlasu v Ostravě, 1962–1968 dramaturgem a redaktorem Čs. televize v Brně, 1968–1969 spulupracovníkem české redakce BBC v Londýně, 1971–1974 učitelem ruštiny a zeměpisu na gymnáziu Chritianeun v Hamburku a pak lektorem ruštiny a ukrajinštiny na slovanském semináři univerzity v Göttingenu. Debutoval 1966 v nakladatelství Blok satirickou prózou Černá jízda, balada o třech orlích perech (Cena mladé literatury Blok 1967, za dramatizaci novely Sedmý den a sedmá noc obdržel v roce 1965 první cenu Čs. rozhlasu).
Po nominaci lašské poezie Óndry Łysohorského na Nobelovou cenu 1966 a 1971 vydal Pavel Gan jeho dílo s Jiřím Marvanem z Monash-University v edici UNESCO ve svazcích Óndra Łysohorsky, Lašsko poezyja 1931–1977, Kolín n. R. – Vídeň 1988, 850 s. a Lachische Poesie 1931–1976 in deutschen Übersetzungen und Nachdichtungen, Kolín n. R. 1989, 841 s. (s vlastní předmluvou a doslovem Ewald Osers remembers Óndra Łysohorsky). K této tématice uveřejnil řadu studií pro publikace Památníku Óndry Łysohorského Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku a po zdejším symposiu ke 100. narozeninám básníka 2005 pak vzpomínky „Moja harfa je ceło ślónsko zém“ – Zur lachischen Poesie von Óndra Łysohorsky aus der Euroregion Schlesien, in: Finis coronat opus, Universitätsverlag Göttingen 2006.
Po mezinárodní konferenci ke 100. narozeninám Jaroslava Haška 1983 v západoněmeckém Bambergu uveřejnil Pavel Gan řadu německých kontextuálních studií k Haškovi v jeho Ruské „světové sociální“ revoluci na Ukrajině 1916-1918 a 1919, v Povolží 1918 a na Bajkále 1920. Poté co se mohl po 21 letech na Západě vydat rozpadávajícím se Sovětským Svazem po Haškových stopách z Haliče přes Ukrajinu a Moskvu až do Zabajkalí a zpátky přes Kyrályhidu/Bruck an der Leitha, Budějovice do Prahy, napsal román Abenteuer des Humoristen Jaroslav Hašek im Reich der Zaren und Kommissare so wie daheim in Böhmen, který vydalo nakladatelství Atlantis 2003 k Haškovým 120. narozeninám v autorizovaném překladu a s autorovým doslovem jako román–koláž Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách.