Pavel Švanda
Paměť esejisty
Můžete koupit také jako:
Soubor vzpomínkových esejů, fejetonů a úvah. Spisovatel a publicista Pavel Švanda (1936) uvažuje o proměnách svého rodiště Znojma v minulém století, o svém dětství v Brně za druhé světové války, o dospívání a studiích v padesátých letech. Píše o svých zkušenostech i o zážitcích svých vrstevníků, o Šestatřicátnících, o literární skupině kolem časopisu Tvář a o nejvýraznějších osobnostech redakce Hosta do domu v šedesátých letech, popisuje své náboženské hledání i osobní zkušenosti za "normalizace" a po zhroucení minulého režimu.
Jmenný rejstřík.
Recenze:
Knihu je radost číst už kvůli autorovým výborným postřehům a neotřelým úvahám. Úvodní kapitoly o zániku měšťanské společnosti pod tíhou dvou po sobě následujících totalitních režimů drží krok s klasiky tématu — Sándorem Máraiem či Eliasem Canettim: Nástup komunismu v moravské metropoli Švanda třeba přibližuje postřehem, že z brněnských ulic vymizeli "přívětiví šviháci", a připomínkou, že "v nejjakobínštějším poúnorovém období bylo jistým projevem občanské odvahy již to, když muž neodložil kravatu a klobouk".
Za humorné líčení provozu a prostředí brněnských biografů v šedesátých letech bude Švandovi vděčný každý budoucí kulturní historik. Švandova kritika — zásadní, ale nesžíravá — reformě komunistických intelektuálů tvoří možná nejzajímavější pasáže knihy. Autor starším připomíná a mladším objevuje fakt, že šedesátá léta "byla vlastně krátkým desetiletím. Začala z hlediska běžného občana nejdříve v roce 1964 a skončila už po pěti šesti letech." A ještě "v první polovině šedesátých let bylo nutno dávat si mnohem více pozor na jazyk a na výraz obličeje než o deset let později za normalizace, kdy už převládal spíše cynický socialistický formalismus".
V líčení osobního života je Švanda zdrženlivý, podrobněji popisuje jen svou komplikovanou cestu ke křesťanské víře. Právě víra a rodinné zázemí mu zřejmě nejvíce pomohly najít vzácnou osobní rovnováhu a s její pomocí přežít špatnou dobu. Její poslední dlouhou periodu příznačně přirovnává ke "druhé vlně dekadence", kdy "vrcholnými výrazy lidství byly soulož a politickomocenská extáze" a "pak snad ještě taky úspěšná sebevražda".
Sečteno a podtrženo: kdo Švandovu knihu mine, ten prohloupí.
Petr Zídek: Paměti diskrétního esejisty. In: Lidové noviny, 19. 5. 2007, s. 7.
Pavel Švanda (1936) je básník, prozaik, esejista. V 60. letech spolupracoval s časopisy Host do domu a Tvář, v 70. a 80. letech publikoval v samizdatu pro přátele shromážděné kolem filozofa Josefa Šafaříka. Po roce 1989 pracoval v redakcích Akordu a Lidové demokracie. Působil na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a je stálým spolupracovníkem Kontextů a Českého rozhlasu.
Ukázka z krátkého filmu Petra Barana a Viktorie Pavlíčkové o spisovateli Pavlu Švandovi. Premiéra 11. 6. 2023 v rámci pořadu Skrytá tvář české literatury v káznici na Cejlu v Brně.
Rozhovor s Pavlem Švandou, který vyšel v Kontextech 1/2023.
Pavel Švanda
Cestou z Kainova pohřbu
95 Kč 86 Kč
Pavel Švanda
Hodinka profesora Bojera
98 Kč 88 Kč
Pavel Švanda
Krajina s trnem v oku
105 Kč 95 Kč
Pavel Švanda
Libertas a jiné sny
135 Kč 122 Kč
Pavel Švanda
Monstrum a jiná domácí zvířata
160 Kč 144 Kč
Pavel Švanda
Mudrc bělmem
143 Kč 129 Kč
Pavel Švanda
Na obou březích
84 Kč 76 Kč
Pavel Švanda
Noemův deník
84 Kč 76 Kč
Pavel Švanda
O intelektuálovi, který se necítí dobře
240 Kč 216 Kč
Pavel Švanda
Věčný nedostatek věčnosti
126 Kč 113 Kč
Pavel Švanda
Zkušenosti
154 Kč 139 Kč